LOUTKY
Poučení: Někdy nemusíš mít velké publikum. Stačí jedno srdce, které se směje. A z jedné jiskřičky může být zase celé světlo
NA NÁDRAŽÍ
Krásný letní den a tak vzal páníček Robí, že si vyjedou vlakem na výlet... Čekají na vlak na malém obyčejném nádraží kde jsou jen dvě koleje... Není tam nic jiného než okénko s občerstvením a dvě lavičky... Lidí co čekají na vlak je tu dost jako každý rok v letním období.. Oba, já i Robí se otáčíme, neboť je slyšet ňáký rozruch.. Po peróně běhá mladá žena, pláče a ptá se lidí zda někdo neviděl její malou čtyřletou dcerku, že než se otočila tak byla pryč a nikde jí nemůže najít.... Ukazovala lidem letní klobouček růžové barvy s tím, že malá má šatičky stejné barvy... Robinsonka, zkráceně Robí začala poskakovat a kňučet, že chce pustit z vodítka... Vím, že by se to nemělo, ale pustil jsem jí... Běžela rovnou k té plačící ženě.. Očichávala si jí a když žena dala ruku s kloboučkem níže tak očichávala i klobouček... Robí se rozběhla jak smyslů zbavená někam za nádraží a já za ní... Nikde jí nevidím a tak z plných plic na ní volám, ale nic... Robí je hodně chytrá a vž...
Komentáře
Okomentovat