HROBNÍK

 

Neschoval jsem se. To byla chyba. Stál jsem a díval se.

Z mlhy vyšel chlap. Bez bot. V pyžamu z roku 1985. Měl v ruce lopatu. Ne moji. Starou, dřevěnou.
Byl to pan Kuneš. Ale ne ten, co odchází v 16:00.

Tenhle byl mladší. Tak o 30 let. A oči měl prázdné.

Prošel kolem mě. Neotočil se. Šel k hrobu s datem 16.8. před rokem. Klekl si. Začal hrabat prsty v hlíně. A mumlal: „Ještě to není hotové. Ještě to není hotové.“

4. Pravda
Ráno jsem utekl. Dal jsem výpověď. Až o týden později mi to došlo.

Pan Kuneš zemřel před 22 lety. 16.8. Na hřbitově. Při práci. Srdce.

Brána se zamyká sama v 16:00. Každý den. Protože v 16:00 on zemřel.

On je ten hrobník, co zapomněl odejít. A každý rok 16.8. si vybírá jednoho, aby mu pomohl „dodělat práci“. Aby mohl konečně odejít.

Loni to byla paní Novotná. Bosé stopy vedly od jejího hrobu k bráně, protože on ji odvedl.

Letos je 16.8. dnes.

Právě je 18:00. Slyším cvaknutí brány.

A někdo právě škrábe na okno márnice zvenčí. Bosýma rukama.

Nedívej se. A hlavně… neodpovídej když tě bude volat jménem.

Celé příběhy na www.paranormalfantazie.art