7 a půl

 *Hotelový pokoj číslo 7 a půl*

V každém městě je hotel, o kterém se mluví jen šeptem.  

V Brně stál na rohu dvou ulic, které se na mapě nikdy nepotkaly. Jmenoval se "Hotel U Poslední Zastávky".

Měl 7 pater. A mezi 7. a 8. patrem měl ještě jedno. Ale na výtahu bylo jen tlačítko "7". A pak malé, skoro smazané "½".

Recepční byla paní s fialovými brýlemi. Nikdy se neusmála. Jen řekla:  

"Na kolik nocí?"  

"A máte rezervaci?"  

A pak podala klíč. Vždycky klíč číslo 7½.

Klíč byl starý, mosazný a těžký. A měl na sobě přívěsek: malou otevřenou knihu.

*První noc*

Do pokoje přijel spisovatel Marek. Měl tvůrčí krizi. 3 roky nenapsal ani řádek.

Pokoj 7½ byl divný. Měl krb, i když venku bylo léto. Měl okno, ale za oknem nebyla ulice. Byla tam mlha. A v mlze občas projelo světlo tramvaje, která už 40 let nejezdí.

Na stolku ležel prázdný sešit a brk s inkoustem.  

Vedle postele stála skříň. Když ji Marek otevřel, nebylo tam oblečení. Byly tam hodiny. Hodně hodin. Každé ukazovaly jiný čas.

O půlnoci se ozvalo klepání. 3x.  

Marek otevřel. Na chodbě nikdo. Jen na koberci ležel lístek:  

_"Napiš začátek. Zbytek se dopíše sám."_

Marek se zasmál. Sedl k sešitu. Napsal: _"Byl jednou jeden muž, který nemohl spát..."_

Inkoust sám pokračoval. Psalo se to dál, i když brk pustil.

Ráno byl sešit plný. Celý román. Marek byl šťastný. Sbalil se a šel dolů.  

Recepční vzala klíč. Podívala se na něj.  

"Vrátil jste ho. Dobře."  

"A můj rukopis?"  

"Ten zůstal v pokoji," řekla. "Vždycky zůstane."

*Druhá noc*

O týden později přijela dívka Klára. Hledala svou sestru. Ta jí naposledy napsala: _"Bydlím v hotelu U Poslední Zastávky. Pokoj 7½. Přijeď."_

Klára dostala stejný klíč.

V pokoji voněly staré knihy. V krbu praskal oheň, i když byl červenec.  

Ve skříni už nebyly hodiny. Byly tam šaty. Hodně šatů. A všechny byly Klářiny. Ale z různých věků. Jedny dětské. Jedny svatební. Jedny černé.

V noci se ozvalo klepání. 3x.  

Klára otevřela. Chodba byla prázdná. Na zemi ležel lístek:  

_"Najdi ji. Je v příběhu, který tu někdo nedopsal."_

Klára vzala sešit na stolku. Byl v něm začátek od Marka: _"Byl jednou jeden muž, který nemohl spát..."_  

A dál už nic. Poslední věta byla nedopsaná.

Klára celou noc dopisovala. Psala o muži, který potkal dívku hledající sestru. Psala, dokud jí nekrvácely prsty.

Ráno byl sešit hotový. A na poslední stránce stálo jméno její sestry.  

Klára běžela dolů.  

"Našla jsem ji!"  

Recepční přikývla. "Ano. Vrátila se včera. V příběhu. Teď už je doma."  

Podala jí klíč. "Chcete zůstat ještě jednu noc?"  

Klára zavrtěla hlavou a odešla. Klíč nechala na pultu.

*Třetí noc*

Dnes přišel ty.

Dostal jsi klíč 7½. Těžký, s malou knihou.

Otevřeš dveře. Krb hoří. Okno ukazuje mlhu. Ve skříni je zrcadlo. Ale neodráží tebe. Odráží pokoj. Prázdný. A na posteli leží sešit.

Otevřeš ho. Jsou tam dva příběhy. Jeden od Marka. Jeden od Kláry.  

A na poslední straně prázdné místo. A věta napsaná tvým písmem, i když jsi nic nepsal:  

_"A pak přišel ten, kdo příběh zavře..."_

Ozve se klepání. 3x.  

Otevřeš. Chodba je dlouhá. Na konci stojí recepční. Bez brýlí.  

"Víte," řekne, "tenhle hotel nemá hosty. Má jen autory."  

"A co se stane, když dopíšu?" zeptáš se.  

"Dopíšeš pokoj. A pokoj dopíše tebe. A pak můžete oba odejít. Nebo zůstat. Navždy."

Vrátíš se do pokoje. V krbu dohořívá. V sešitě čeká poslední věta.

Můžeš napsat: _"Zavřel sešit a odešel."_  

A odejdeš. Hotel zmizí. Klíč se promění v prach.

Nebo můžeš napsat: _"Posadil se ke krbu a čekal na dalšího hosta."_  

A staneš se novou recepční. S fialovými brýlemi. A s klíčem číslo 7½.

Sešit leží na stole. Brk je namočený.

Co napíšeš?